Srdce svatého Faráře arského v České republice

Z iniciativy královéhradeckého biskupa Mons. Jana Vokála putovala od 11. do 23. září 2014 naší republikou vzácná relikvie: neporušené srdce sv. Faráře arského Jana Maria Vianneye.

O návštěvu této relikvie projevily zájem i ostatní diecéze. Bohužel, doba byla příliš krátká a tak relikvie mohla navštívit skutečně jenom ta nejvýznamnější mís­ta.

Potěšitelné bylo, že téměř na všech místech se nejprve konalo setkání s kněžími, kde dva duchovní správci přímo z francouzského Arsu, kde sv. Jan M. Vianney působil, kteří tuto relikvii doprovázeli, mluvili zasvěceně o jeho životě a seznámili kněze s mnoha světcovými myšlenkami a praktikami jeho pastorace.

Poté ve slavnostním průvodu byla relikvie přenesena do kostela. Následoval výstav Nejsv. Svátosti, modlitba růžence, krátká adorace a poté mše svatá, při níž homilii přednesl jeden z francouzských kněží. Pohotová překladatelka hned tyto myšlenky tlumočila zástupu věřících.

Po mši svaté byl promítán dokument. film o sv. Faráři arském a byla dána možnost i k soukromému uctění relikvie. Zájemců bylo hodně a myslím, že většina uposlechla nabádání doprovázejícího kněze a modlila se za kněze stávající a vyprošovala i nové dělníky pro Pánovu žeň.

V krátkosti shrňme světcův život: Svatý Jan Maria Vianney se narodil do rodiny sedláků v Dardilly nedaleko Lyonu. Mládí prožíval za pronásledování katolíků v době Francouzské revoluce. Od mládí se toužil stát knězem. Cestu ke kněžství však měl dlouhou, protože zápasil s vysokými nároky seminárního studia, zejména s latinou. Snad proto mu představení po vysvěcení přidělili nepříliš známou a nábožensky velice zanedbanou vesnici Ars. Jan Maria žil velice skromně a prostě. Nicméně právě svým příkladem a touhou pracovat pro církev dokázal přitáhnout mnoho lidí. Proslul zejména plamennými, někdy velice ostrými kázáními a častým zpovídáním.

Ve vesnici Ars zůstal Jan Maria Vianney nakonec celý svůj život, přestože chtěl několikrát odejít do ústraní. Dodnes je Ars-sur-Formans vyhledávaným poutním místem.

Jan Maria Vianney zemřel v roce 1859 ve věku 73 let. V roce 1925 byl Piem XI. svatořečen a v roce 1929 prohlášen patronem všech kněží. Jeho srdce zářící čistotou a svatostí žilo pro jediný cíl: přivést všechny duše k Bohu. Srdce, stejně jako celé světcovo tělo, zůstává i po více než 150 letech od jeho smrti zázračně neporušené.

Ty, kteří si pouť k sv. Janu M. Vianneyovi nemohli vykonat snad potěší fotografie jeho vzácné relikvie – a můžete se před jejím vyobrazením pomodlit i následující modlitbu, která tak často tryskala z Vianneyova srdce:

Úkon lásky

Miluji Tě, můj Bože,
a toužím Tě milovat
až do posledního dechu svého života.

Miluji Tě, Bože nekonečně vlídný.
Raději chci zemřít láskou k Tobě
než žít jen okamžik bez lásky k Tobě.

Miluji Tě, Pane,
a prosím Tě o jedinou milost,
abych Tě směl milovat věčně.

Miluji Tě, můj Bože,
toužím po nebi,
jen mít to štěstí
milovat Tě dokonale.

Můj Bože,
když nemůže můj jazyk
nepřetržitě říkat „Miluji Tě“,
chci, aby Ti to opakovalo moje srdce
při každém svém tepu.

Miluji Tě, můj božský Spasiteli,
protože jsi byl pro mě ukřižován
a držíš mě zde dole ukřižovaného
spolu s Tebou.

Můj Bože,
uděl mi milost zemřít láskou k Tobě
a s vědomím, že Tě miluji.

dsc09172.jpg

Datum: 23.09.2014