Večerní zpytování svědomí

Když chce někdo ublížit, míří tam, kde jsme nejvíce zranitelní. Také ďábel, který nás chce duchovně usmrtit, míří tam, kde jsme hodně zranitelní. Snaží se působit proti večernímu zpytování svědomí, abychom ho vynechali, udělali formálně a nenamáhali se nad tím přemýšlet.

Kdo vynechává večerní zpytování svědomí:

  • zastaví se v duchovním pokroku,
  • hrozí, že se nepoučí z chyb, kterých se dopustil,
  • ztrácí vnímavost pro hřích,
  • není jisté, že při přípravě na svátost smíření postřehne vše podstatné,
  • je ochuzen o drobná, malá vítězství,
  • nepoděkuje Bohu za to, co se mu podařilo

Návod na každodenní zpytování svědomí – tři otázky:

1. Čím mi dnes Pán Bůh udělal radost? – Vede k radostnému pohledu na Boha. Bůh na mne nezapomíná. Často přes všechny těžkosti nevidíme to dobré. Uvědomit si, že vše, co máme, je od Boha. Tato otázka by měla vést k postoji vděčnosti Bohu – Bože, děkuji.

2. Čím jsem já udělal Pánu Bohu radost? – Pane, z lásky k Tobě jsem nenaříkal, pracoval pečlivě, snesl něco těžkého. Uvědomit si, zda z toho mohl Pán Bůh poznat, že ho mám rád. Tato otázka by měla vést k povzbuzení ke konání dobra z lásky k Pánu Bohu.

3. Čím jsem Pána Boha zarmoutil? – Proběhnout den, litovat toho, kdy jsem mohl udělat dobro a neudělal, litovat hříchů. Kdo se naučí litovat, nemusí mít nikdy strach ze smrti je připraven i pro tuto důležitou chvíli. Tato otázka by měla vést k opravdové lítosti a předsevzetí: nebudu již tak jednat.

Kdo se naučí takto zpytovat svědomí, nebude naříkat. „Vytratila se mi radost ze života.“

Převzato z brožury Krokodýl aneb můžeš růst

Datum: 28.11.2017