„Už je to tady! Nebe sestupuje na zem! Pusťte ho do svých srdcí…“ Takto překládá výše uvedený citát (Mk 1,14-15) tzv. Parabible...  Ježíš tak ohlašuje naplnění očekávání. Zachránce, kterého lidé po dlouhé generace vyhlíželi, je tu. Není třeba dál čekat a hledat jinde. Bůh přichází mezi lidi, aby jim přinesl svobodu a život. Tam, kde se zdá, že jsou všechny cesty uzavřené, otevírá novou. V jeho mocné přítomnosti ztrácí svou ničivou sílu zlo, nespravedlnost,  lidská vina i smrt. 

Evangelium – přeloženo „radostnou zvěst“, jsme možná slyšeli už nesčetněkrát. Jak je nám ale vlastně zatěžko uvěřit, že platí i dnes, tady, pro nás!

Ježíš rozumí našim pochybnostem. Přichází se dotknout našeho nejhlubšího nitra. Chce sestoupit  do naší osamělosti, do lidské únavy, skepse, bolesti, strachu, které nás někdy přepadají a vysávají naději. Přichází se svou uzdravující přítomností, odpuštěním, se světlem, které přemáhá temnotu srdce, otevírá novou cestu.  Znovu nás vybízí: zvedni hlavu, řekni "ne" svým neustálým pochybám, že pro Tebe Bůh nic nemůže udělat. A věř evangeliu! 

Dej mu svou důvěru. Jeho doteky jsou často jemné, ale přináší v srdci obrat. Už teď můžeš zakoušet, že jsou tvá břemena  lehčí, že jsi uzdravován ze svého strachu, sebelítosti, zášti, pýchy, že najednou přestáváš trvat na tom, co nutně potřebuješ, přestáváš mít potřebu prosadit svou pravdu, stavět svůj život na zásluhách... Bůh Ti ukazuje věci větší a naplňuje tvé touhy pokojem. Boží království přichází. Nepatrně, někdy skoro  nepozorovaně, ale s jistotou plného vítězství na konci časů. 

Ty mě  Pane voláš, abych Tě následoval /a.

Věřím, že Tvé evangelium může změnit mé srdce i život.