V neděli 9.8.2020 byl nádherný letní den, na který jsme se všichni ve farnosti moc těšili. Téměř celý červenec jsme přemýšleli v úzkém kruhu, jaké překvapení připravit našemu výbornému varhaníkovi a kamarádovi Janu Gregorovi k jeho 25. narozeninám, které oslavil 4.8. Jelikož Honza rád vymýšlí různá překvapení pro nás i pro pana děkana, rozhodli jsme se mu to malinko „oplatit“. Vytvořili jsme si na internetu diskuzní fórum a začali chystat různá překvapení a způsob, jak celou akci připravit.
Svoji myšlenku jsme představili panu děkanovi, kterému se celý nápad okamžitě zalíbil, a tak jsme se společně domluvili, že ke slavnostní gratulaci zvolíme neděli 9.8. a na konci mše svaté připravíme malé překvapení pro Honzu, pro kterého to má být až do poslední chvíle překvapení, což byl asi nejtěžší úkol pro nás všechny. Myslím ale, že jsme to zvládli výborně.
Prvním nejtěžším úkolem bylo složit originální píseň pro Honzu a pilně ji nacvičit. Výborně se tohoto úkolu ujaly holky ze sboru „SVATOJÁNEK“, zejména pak Eliška Talácková a Kája Švecová, které na melodii písničkáře Pokáče „ Mám doma kočku“ složily krásný text, který krásně svým významem seděl na Honzu. Pak nastal úkol ještě složitější, a to celou píseň sladit hudebně. Přeci jen Honza je náš vynikající varhaník a regenschori, a tak jsme si nechtěli udělat ostudu. Celou věc si vzal pod taktovku pan Rudolf Loub, u kterého se všichni scházeli a nádherně celou píseň nacvičili. Chtěl bych mu tímto srdečně poděkovat za veškerý čas a energii, kterou tomu věnoval, a také že přemluvil pana Řádka, aby vypomohl hrou na kytaru.
Pak už se začaly vymýšlet dárky a dárečky pro Honzíka. Nápadů se sešla celá řada a myslím, že nakonec se nám podařilo vybrat krásné dárečky a díky všem dárcům, jsme nemuseli ani moc šetřit. Velký dík patří Lence Peškové, že si vzala na starost vybírání příspěvků.
Slavnostní den se blížil a bylo stále těžší se neprořeknout. V sobotu jsme už začali balit dárečky a chystat slavnostní kytičku z 25 klobás té nejlepší kvality! Díky Kačce Trávníčkové a Elišce jsme měli krásně vše připravené, a tak už chybělo jen připravit samotnou organizaci slavnostního gratulování. Odpoledne jsem navštívil pana děkana, abych ho požádal o slavnostní proslov. Společně jsme projednali program a hlavně způsob, jak Honzu dostat mezi nás „dolů“.
Celý večer jsem pak už byl velmi natěšený na nedělní ráno. Moje radost byla o to více umocněná, když mi večer přišel e-mail od pana děkana, že se mu naše písnička pro Honzu líbí, a že ji můžeme zpívat v kostele. Večer jsme byli posedět venku. Abych celou akci podpořil, tak jsem se Jendou loučil s tím, že na mši s ním pojedu asi na Křižánky.
Krásná neděle se opravdu povedla. Bylo krásné letní počasí a už od samého rána hřálo krásně sluníčko. Mše svatá byla celá dost hektická, aby se vše utajilo a přitom, aby vše bylo připraveno. Muzikanti venku během mše zkoušeli a v sakristii se pilně chystalo drobné občerstvení pro všechny přítomné. Uteklo vše velmi rychle a mše svatá byla na svém konci a pan děkan před ohláškami povolal Honzu mezi nás. Když vcházel do sakristie, tak nevěřil, co vidí. Plná sakristie zpěváků a muzikantů, kteří už byli připraveni ke svému vystoupení.
Pan děkan se pak ujal slavnostní gratulace, kterou měl nádherně připravenou od srdce a ve verších. Byla to krásná řeč, při které se mnoho očí v našem kostelíku zalesklo. No a pak přišli na řadu zpěváci, kteří nádherně přezpívali celou písničku. Nádherný okamžik pro nás všechny přítomné, hlavně pak pro našeho oslavence.
Následně se mikrofonu ujal František Gregor, kdy začal komentovat postupně všechny dárečky, které jsme měli pro oslavence připravené. Začal to nádherný dřevěný metronom, který velmi pečlivě vybrala Eliška Talácková. Metronom snad Jeníkovi připomene tento slavnostní okamžik pokaždé, když ho uvidí na svých varhanách. Následovala krásná kytička z klobásek, obraz na plátně svrateckého kostelíka, tričko a mikina s nápisem „HORY VOLAJÍ, MUSÍM JÍT“ , jelikož Honza rád jezdí do hor a ještě raději zdolává náročné horské masivy a vždy se snaží dostat až na vrchol. Dále jsme měli připravenou velkou láhev vína ve tvaru píšťaly, knihu o řece Svratce, originální noty MISSA BREVIS přímo od jejich autora pana Jiřího Pavlici a poukaz na vyhlídkový let nad Svratkou a Žďárskými vrchy s pilotem Františkem Jelínkem, kterému bych chtěl tímto za jeho ochotu poděkovat a věřím, že se let zdárně vydaří! Celou slavnostní chvíli nafotil pan Petr Káš a Tereza Bíšková.Část fotografií můžete shlédnout ve Fotogalerii.
Zpěváci nám pak ještě zazpívali písničku Slunce a my se pomalu přemístili před kostel, kde bylo připraveno menší pohoštění. Rozlévalo se krásně vychlazené šampaňské, ke kterému byly podávány vynikající chlebíčky a chuťovky. Na závěr jsme pak každý snědl pár tradičně vynikající koláčků paní Ptáčkové, které patří veliký dík! Krásně jsme tak završili celé naše připravované překvapení, které se velmi povedlo.
Všichni jsme se společně fotili a pak přišlo i na jednotlivé fotečky s oslavencem. Jsem moc rád, že přišli i Honzovy rodiče a mohli tak být součástí této krásné chvíle. Rovněž mě potěšilo, že perfektně utajili, že se chystají do kostela na mši svatou. Celou akci krásně zakončili muzikanti, kteří zazpívali písničku k narozeninám Elišce Taláckové, která slavila ten den své 18. narozeniny.
Odpoledne jsme se pak sešli a společně s oslavencem prošli zážitkovou cestu, na jejímž konci byl pro Honzu připraven poslední dárek. Holky měly všechno výborně připravené, a tak jsme téměř po třech hodinách došli k cíli, kde si náš kamarád Honza převzal poslední dáreček. Byl to pár vyšlechtěných králíků. Měli jsme od začátku nápad mu koupit nějaké zvíře jako překvapení. Nápadů bylo opravdu hodně a do nejužšího výběru se dostal třeba pštros, páv nebo také oslík, který by jistě našel své využití u našeho svrateckého venkovního betléma. Nakonec i kvůli náročnosti s utajením dopadli „jen“ králíci, ale jak se říká není všem dnům konec!
Jsem moc rád, že se nám podařilo všechno takto připravit a věřím, že se celá akce zdařila. Našeho varhaníka a kamaráda si velice vážíme a toto překvapení jsme mu nechystali jen k oslavě jeho 25.narozenin, ale také jako poděkování za všechno, co dělá pro náš kostelíček a pro celou naši farnost! Velice si vážíme, že máme mezi sebou, tak vynikajícího muzikanta, který se svojí pílí a nezdolnou vůlí vypracoval ve vynikajícího varhaníka a regenschoriho! Honzo, moc ti děkujeme!
Doufám, že podobně veselé a krásné akce budou v naší farnosti probíhat i v budoucnu. Já sám už se teď moc těším na nedělní slavnostní pouť do Chlumětína. Na duševní ztišení během cesty a na zastavení u krásného křížku u cesty. Přijďte i vy….
Slavnostní chvíli popsal Kuba Jelínek. Nechybí ani fotografická dokumentace této velkolepé události.
