Letošní rok byl vyhlášen rokem sv. Ludmily. Až přestane kovidové šílenství, začnou různé akce – ať už církevní oslavy, výstavy, přednášky. I tisk se o ní bude zmiňovat. Je skutečně její život tak inspirující, že se jí zabýváme i po 11 stech letech?
Historické informace o sv. Ludmile čerpáme především z pozdějších legend, základní obrys jejího života je znám. Narodila se pravděpodobně v roce 860. Díky manželskému svazku s prvním historicky doloženým přemyslovským knížetem Bořivojem stála u samých počátků vzniku českého státu.
Nebyla jen manželkou a ochránkyní rodinného krbu, která přivedla na svět šest dětí. Stala se zakladatelkou vládnoucí dynastie a snažila se ovlivňovat i soudobou politickou situaci za vlády svých synů Spytihněva a Vratislava. Významnou roli sehrála také při výchově svého vnuka, budoucího knížete Václava. Kladla především důraz na jeho vzdělání. Právě předáváním moudrosti a zkušeností zralého věku budoucímu knížeti, ovlivnila náš stát na tisíc let dopředu.
15. září 921 byla z příkazu snachy Drahomíry zavražděna na tetínském hradišti Tunnou a Gommonem. Písemné prameny uvádějí, že k tomu došlo nejspíše z politických a náboženských důvodů. Ludmila byla původně pohřbena na Tetíně. Již roku 925 nechal kníže Václav přenést její ostatky do svatojiřské baziliky na Pražském hradě.
Kult sv. Ludmily začal šířit klášter sv. Jiří. Od 12. století se pak začíná šířit po celé zemi. Ale i dnes nás může kněžna Ludmila inspirovat tím, jak přirozeně naplňovala svou úlohu ženy a vychovatelky v rodině, třebaže pozice ženy v raném středověku byla jiná než dnes. Její život byl v minulosti inspirací i pro výtvarné umění. Ve středověku a v baroku byl oblíben motiv Ludmily, jako babičky a vychovatelky. Bývá zobrazována jako starší žena s atributem závoje, nástroje své mučednické smrti.
I věřící naší farnosti podnikli pouť na místa, kde sv. Ludmila pobývala a kde došlo k násilnému ukončení jejího života. Tetín, klidné místo se třemi kostelíky a nádhernou přírodou kolem, vede člověka k meditaci. Kdo navštíví Tetín a má dostatek času, může si udělat i nádhernou procházku k sv. Janu pod Skalou, kde si může připomenout dalšího českého světce, sv. Ivana, který poustevničil ve zdejší skalní jeskyni a je zde i pohřben.
Měli bychom být právem hrdi na naše duchovní velikány a čerpat z jejich přímluvy sílu k věrnému následování Krista a vydávání svědectví o své víře svým životem.
