V neděli 10. 8. 2025 jsme oslavili třicáté narozeniny našeho varhaníka Honzy. Přípravy na tuto akci započaly už 14 dní předem, kdy se pro Honzu chystala překvapení a zařizovaly další nezbytnosti.
V neděli ráno při mši svaté, která probíhala tradičně v 9.00, za varhany neusedl námi milovaný varhaník, ale jeho kamarád a kolega David. A zde přišlo i první překvapení pro Honzu, když vystoupil sbor Svatojánek, který si připravil Honzovy oblíbené písně jako doprovod mše svaté.
Na závěr mše svaté byl Honza za zvuku slavnostní fanfáry pozván k oltáři. Nejprve řekl pár slov pan děkan Prokůpek, poděkoval Honzovi za jeho obětavou práci pro farnost a popřál mu k jeho kulatým narozeninám. Po panu faráři si vzal slovo za Svatojánek František Gregor, který s humorem zrekapituloval Honzovu práci pro farnost a jeho hudební um. Honza obdržel kytici slunečnic, dva velké dary a píšťalu z našich varhan, na vše se složili farníci ze Svratky a Křižánek. Honza všem dojemně poděkoval.
Po požehnání se všichni přesunuli na farní zahradu, kde bylo nachystáno mnoho jídla, ať už to byl guláš, řízky, zákusky a mnoho dalších dobrot. K občerstvení byly připraveny sudy piva a limonád, které v tom dnešním horku přišly vhod. Na farní zahradě došlo k osobním gratulacím našemu oslavenci. Vzápětí na Honzu čekalo další překvapení v podobě písně, kterou pro něj složila Lenka, členka Svatojánku. Během celého odpoledne si mohli mezi sebou popovídat farníci a samozřejmě strávit pár chvil s Honzou. Došlo i na rozbalování dárků, v jednom byla koláž Honzových fotek, kterou mu věnovali farníci z Křižánek. V největší krabici byly nástroje k opravě varhan – nože, kladívko na píšťaly, pájka atd. a samozřejmě brašna, aby to všechno měl v čem nosit. Nebojte, i v píšťale z varhan něco bylo – nebyla to jenom připomínka opravy našich varhan. Uvnitř píšťaly byly vybrané peníze od farníků, které jsou příspěvkem na ladičku varhan, po které Honza touží. Na námět pana faráře Prokůpka dostal od Karolíny Řádkové speciální obraz, jehož mottem bylo: „Neopravíš-li varhany, budeš chodit bez hlavy.“
Následovala volná zábava až do večerních hodin. Celý den byl plný emocí, věřím, že žádné oko nezůstalo suché ať už v kostele nebo na farní zahradě. Především to byl den plný slunce, smíchu, radosti, zpěvu a přátelských setkání. Doufám, že si to všichni užili, hlavně oslavenec Honza.
Touto cestou bychom chtěli poděkovat ženám v čele s Lenkou Peškovou, které napekly tak skvělé cukroví a jiné laskominy. Poděkování patří také Petře Ruskové, která zorganizovala průběh celého dne a nákup darů. Děkujeme i panu Kášovi, který vše zdokumentoval. Na jeho fotografie se můžete podívat ve Fotogalerii.
Tak milý Honzo, přejeme Ti ještě aspoň dvakrát třicet let. Ať Ti hlas neselhává a ruka se nechvěje a dlouho Pána Boha i nás a ty po nás, obšťastňuješ svou hrou a zpěvem.
Tento článek i gratulaci, kterou přečetl František Gregor sepsala Anežka Pešková.
