Půst a jeho prožívání

by P. Jiří Prokůpek
,

V „postní době“ nejde v první řadě o půst. Půst je jen jedním z prostředků k něčemu důležitějšímu: totiž k obrácení. Ano, hlavní náplní postní doby není bezduchý půst a odříkání! Ale obrácení se k Někomu, kdo mi chce nabídnout více, než to, čím právě žiji.

Obrátit se ale k Tomu, kdo mi nabízí něco většího, předpokládá, že je třeba se od něčeho jiného odvrátit. Abych mohl do svých dlaní přijmout něco většího, musím odložit to, co v nich může překážet. V tom je podstata neustálého rozlišování kudy nás Bůh vede, co nám nabízí a co je pro nás dobré.

Moudrost církve předávaná po staletí doporučuje tři, resp. čtyři kroky na cestě obrácení: „půst“, „modlitbu“, „almužnu“ a „smíření“.

Modlitbou se člověk spojuje s Bohem, naslouchá mu, rozlišuje, jak a kudy se má ubírat jeho život.

Postem se člověk něčeho dobrovolně zříká (peněz, času, aktivit…) a to, čeho se zřekl poskytuje potřebným – což je podstatou „almužny“.

Smíření pak člověka naplňuje pokojem ve vztahu k Bohu, k druhým i k sobě.

Články z kategorie

Přihlaste se k odběru aktualizací na webu. Veškeré novinky vám pošleme přímo do e-mailu. Přihlásit se